Zdroj: Ručně vyšívaný originál vlajky SK Ostravica Frýdek-Místek z 30 let minulého století (velikost 60 x 80 cm),
který je umístěn v kanceláři atletického oddílu Tělovýchovné jednoty Slezan Frýdek-Místek, z.s.

Vznik a první začátky.

Jest opravdu těžko zjistiti, kdy a čí zásluhou vznikl popud k utvoření sportovního klubu ve Frýdku. Nebudu však daleko pravdy, když si dovolím tvrditi, že to byl větší okruh příznivců a zbytky výkonných hráčů býv. SK Čechie Místek, který po sice úspěšném, ale poměrně krátkém trvání, vinou slabého vedení likvidoval. Kdo se bude jednou zabývati sepsáním širší historie frýdecko-místeckého sportu, nebude moci přehlédnouti činnost a práci SK Čechie Místek. Mezi hráče a příznivce tohoto klubu patřila také celá řada "Frýdečanů", kteří myšlenku oživení sportovní činnosti v řádně organisovaném rámci přenesli na druhý břeh Ostravice do Frýdku. Koncem září 1928 se objevily v místních časopisech "Frýdecko-místecký kraj" a "Stráž nad Ostravicí" informační článečky o nutnosti založení sportovního klubu ve Frýdku nebo Místku. Nato se objevily vývěsky, podepsané za svolavatele Alexandrem Winklerem, Janem Beránkem a Rud. Šindlerem, zvoucí k účasti na první ustavující schůzi sportovního klubu ve Frýdku.

Pohled na hřiště SK Ostravica.
Zdroj: Publikace 20 let Ostravsko-Valašského sportu.

Tato schůze se konala dne 1. října 1928 v sále hotelu "Silesia" ve Frýdku a bylo jí přítomno 37 účastníků. Schůzi zahájil a řídil Alex. Winkler, českobratrský farář ve Frýdku. Tento také vyložil přítomným nutnost ustavení řádně vedeného a organisovaného sportovního klubu s cílevědomým vedením. Připomněl, že popud k utvoření klubu vyšel též od mladých sportovců, kteří přesto, že nemají hřiště, hrají zápasy na cizích hřištích. Šlo o dvě fotbalové XI, jejichž vedoucími byli Rudolf Šindler a Rajmund Pobořil. Tito vedoucí se obrátili na některé starší příznivce sportu, aby svým vlivem a působením na městskou radu umožnili jim získaní pozemku na hřiště. Takovýto požadavek vůči městu mohl by však býti položen jen řádným spolkem.

Když všichni přítomní uznali nutnost založení sportovního klubu a všichni se přihlásili též za jeho členy, byl zvolen přípravný výbor. Tomuto byl uložen úkol vypracovati stanovy, vésti přípravné organizační práce a zahájiti jednání s magistrátem města Frýdku o pronájem pozemku na hřiště.

Jednomyslnou volbou byli zvoleni: předsedou A. Winkler, místopředsedou Felix Konvalinka, jednatelem Jan Beránek, pokladníkem Karel Čihák. Členy výboru, kteří si vzali hned za úkol vésti přípravu pro ustavení různých sportovních odvětví v klubu, byli zvolení: Ludvík Vlček (football), Jan Papala (lehká atletika), Rudolf Vlček (házená a ženské sporty), Rajmund Pobořil (těžká atletika). Týž byl též pověřen funkcí hospodáře. Předseda Winkler si vzal za úkol organizovati bruslení, místopředseda Konvalinka lyžařství a tennis, jednatel Beránek vodní sporty. Revizory účtů byli určeni: L. Klement ze Sviadnova a Jan Papák z Frýdku. Prozatím bez určení úkolů byli za členy výboru zvoleni: Josef Veverka, Rudolf Šindler, Oldřich Kocich z Bašky, Karel Hladný a Karel Faldyna, oba z Místku, Faldyna nebyl schůzí přítomen.

Po zvolení výboru rozpředla se debata o tom, jak má býti nově ustanovený klub pojmenován. V rušné debatě, v níž se vystřídalo mnoho návrhů, (z nichž zejména název XI vedené R. Šindlerem "Viktoria" měl hodně příznivců), přiklonila se většina k návrhu pana L. Klementa, aby klub byl pojmenován SK Ostravica.

Jest to jméno řeky, protékající mezi oběma sousedícími městy, u níž se vždy soustřeďoval veškerý "divoký" neorganisovaný sportovní život naší mládeže. Není to pojmenování často se opakující a jest blízké oběma městům Frýdku i Místku, jež chce náš klub ve sportovní činnosti sdružovati.

Tak jest psáno v zápisu o této ustavující schůzi.

První výborová schůze byla konána dne 13. října 1928 v kavárně "Radhošť" ve Frýdku a zabývala se hlavně vypracováním spolkových stanov. Po schválení stanov býv. zemskou správou politickou v Opavě (Troppau) konala se pak dne 3. prosince 1928 v 8 hodin večer v nádražní restauraci čekárny II. třídy ustanovující valná  hromada. Bylo jí přítomno 25 členů. Když dosavadní předseda přípravného výboru odůvodnil, že jeho úřad t. č. mu dobře nedovoluje vykonávání funkce předsedy, slíbil svou další spolupráci jinak - byl jednomyslně zvolen prvním předsedou klubu nájemce nádražní restaurace ve Frýdku, Josef Rakušan. Členové výboru zvoleni: Jan Beránek, Ludvík Vlček, Karel Čihák, Jan Papala. Josef Veverka, Jan Minks, Karel Hladný, Antonín Bednárek, Rajmund Pobořil. Rudolf Šindler. Náhradníky: Rudolf Vlček, Oldřich Kocich, Josef Hastík. Zábavní výbor: Předseda A. Winkler, členy: Jan Minks, Rudolf Vlček, Josef Veverka, Oldřich Ryška.

V ustavující schůzi výboru konané ihned po skončení valné hromady, byly rozděleny funkce takto: místopředseda Josef Veverka, jednatel Jan Beránek, pokladník Karel Čihák. Zapisovatelé Jan Papala a Oldřich Kocich, hospodáři: Rajmund Pobořil a Karel Hladný. Revizoři účtů: Rudolf Šindler a Oldř. Ryška. Ústředním kapitánem a referentem footballového odboru zvolen Ludvík Vlček.

První peníze do spolku měly přinésti kromě příspěvků výtěžky zábavních večírků. První z nich se konal 3. února 1929 v hotelu "Silesia".

Sportovní činnost v prvních počátcích klubu byla omezena jen na kopanou. Její historie jest pro první počátky také historií klubu.

Původní jméno klubu SK Ostravica Frýdek se udrželo až do roku 1932. Pak s ohledem na četnou skupinu členstva z Místku a konečně, aby i jménem byl dán výraz naší snaze pracovati pro rozvoj sportu v obou městech, byl po schválení valné hromady ze dne 28. února 1932 rozšířen název klubu na SK Ostravica Frýdek-Místek ve Frýdku, ve zkratce SK OFM.

Jakmile došlo v klubu k rozdělení práce v odbory, které dostaly svoji samosprávu a vlastní činovníky, zůstala ústřednímu výboru pak hlavní starost o finanční záležitosti klubu, získání a pořízení vlastního hřiště. Vlastní hřiště – to jest kapitola velmi obsáhlá a její vylíčení by si vyžádalo mnoho času. Kolik starostí, kolik nepochopení se strany veřejných činitelů, kolik obětí a nesplněných nadějí tato práce a snaha klubovních činovníků přinesla! První zápasy jsme začínali na cvičišti místní tělocvičné jednoty, pak budování hřiště u řeky Ostravice za "radiobarem", jeho ztráta, opětné stěhování se na cvičiště, pak na hřiště DTJ a konečně postavení vlastního hřiště, hrdě nazýváno dodnes "Stadion." Předtím se hledaly vhodné pozemky v Místku, Starém Městě a sotva by se poblíž obou měst našla větší plocha, o které by naši činovníci nejednali. O tom všem a o mnohých dalších existenčních, administrativních a různých starostech i radostech, o bezpříkladné obětavosti, idealismu a optimismu i zklamání celé řady dobrých členů, dovíte se více a blíže v klubovní historii, kterou klub vydá u příležitosti svého 15letého výročí založení.

Výsledek téměř 10leté houževnaté práce a úsilí jest nyní přece jen vidět v krásném vlastním hřišti, které na rozloze více než 20.000 m², kromě footballového hřiště, olemovaného lehkoatletickou závodní dráhou, má 5 tennisových dvorců, místa pro odbíjenou, košíkovou a jiné hry. Vlastní klubovna s restaurací, sálem, klubovními místnostmi, kuželnou, tenisový pavilon, tribuna se šatnami doplňující celek, který dává dostatek příležitosti k osvěžení, sportu i zábavě.

Hřiště bylo vybudováno podle plánů místních stavitelů Ing. Juroše a Rost. Lakomého, kteří také spolu se stavitelem V. Šlampou stavby a úpravy provedli. Náklady přesáhly daleko obnos půl milionu korun.

Téměř 600 členů, které nyní klub sdružuje, jest pěkný počet. Jest však u nás ještě dosti místa pro počet aspoň trojnásobný. Sportovní vyspělost i sportovní historie Místku s Frýdkem by zasloužily, aby takovýto předpoklad se splnil.

Cyklistika.

Zakladatelé cyklistického odboru SK Ostravica.
Zleva: jednatel Jan Novák, předseda Rudolf Nowak, náčelník Jan Vencl.
Zdroj: Cyklistická klubovní kronika SK Ostravica Frýdek-Místek.
Tato kronika byla vedena od roku 1930 do roku 1944.

K organisované činnosti v cyklistice bylo přikročeno v říjnu v r. 1930. Stalo se tak z podnětu Jana Vencla, který sám, jako závodník a prvý náčelník odboru, ujal se také technického vedení. Bylo štěstím pro mladý odbor, že našel dobrou oporu a pomoc v tak pro cyklistiku nadšeném a obětavém členu, jakým byl první a dlouholetý předseda Rud. Nowak. Jemu zůstane zásluha, že mladý odbor hladce překonal všechny počáteční finanční i jiné starosti. Jeho zájmu a sportovního pohostinství budou jistě vzpomínati mnozí závodníci z celé Moravy i Čech, kteří při svých zájezdech do Frýdku byli vždy jeho hosty. Po stránce administrativní byl mu vydatným pomocníkem jeho syn Jan Nowak, který po příkladu svého otce věnoval se práci v cyklistickém odboru. Náčelník odboru Jan Vencl, jeden z mála těch, kteří kromě nadšení mají také organizační schopnosti, ujal se organizace po technické stránce. A s plným zdarem. Jedním z prvních závodů byl uspořádán hned na jaře 1931: cyklistický závod o přebor klubu na trati Místek - Příbor (Freiberg) - Nový Jičín (Neutitschein) a zpět, v délce 60 km. Zvítězil v něm z 10 závodníků Rudolf Kocich v čase 2 hod. 8 min. Náčelník odboru Vencl byl čtvrtý. Brzy nato následoval závod na trati Místek – Řepiště – Paskov - Místek, závod pekařů na trati Místek-Frýdek, starty našich závodníků na závodech ve Zlíně, Kroměříži, Uherském Hradišti, Olomouci, Prostějově. Při všech těchto zájezdech byl duší výprav náčelník Vencl, který, i když nepřivezl vždy pozoruhodné výsledky, přece dovedl všude získávat přátele a závazky ke startu závodníků z klubů, kde naši borci zajížděli. V září 1931 zajeli si Vencl a Kocich na kolech do Vídně (Wien) na zápas Středoevropského poháru Sparta - Juventus. Dobrých úspěchů dobyli naší závodníci v r. 1931 v závodě "Napříč krajinou" v Moravské Ostravě, kde v kategorii neorganizovaných dobyli 4 prvá místa. Pěkný úspěch docílil pak Kocich v závodě Moravská Ostrava - Hlučín (Hultschin) - Moravská Ostrava, kde v kategorii organisovaných závodníků dobyl 2. místa. Prvým závodem, přístupným cizím závodníkům, byl opakovaný závod Místek - Nový Jičín (Neutitschein) a zpět (60 km), který vyhrál Gebauer z KC Vpřed Vítkovice v rekordním čase 1,56.24 hodin.  Závod měl velký úspěch. Stejně se pak vydařil nový závod na trati Místek – Palkovice – Chlebovice - Místek (42 km), který vyhrál Příhoda z Českého Lva Praha v čase 1,16.10 hodin.

O různé menší i význačnější úspěchy v prvých letech činnosti dělili se závodníci: Rud. Kocich, Jindřich Kocich, Jan Vencl, Kupča, Špicar, Bučka, Krasula, Toncer, Červenka, Molitor, Gebauer, Kudělásek, Kusý, Žižka, Pánek. Škoda, že mnozí nevytrvali a počáteční neúspěchy je odradily od stálé závodní činnosti. Zejména bří Kocichové byli velkými talenty.

První naši cyklisté.
Zdroj: Publikace 20 let Ostravsko-Valašského sportu.

Odbor pamatoval také na propagaci krasojízdy na kole. Zdařilým podnikem bylo vystoupení pražského krasojezdce Salaquardy na hřišti SK Ostravica v říjnu 1933. Zásluhou odboru měl Místek příležitost vidět také závody na válcích (homotrénech). Bylo to v březnu 1934, kdy cyklistický odbor Ostravice společně s cyklisty SK Třinec propagoval tuto zajímavou novinku.

Pozornost všech sportovců i široké veřejnosti vzbudila naše cyklistická štafeta (Vencl, Špicar, Kudělásek) v březnu 1935 při svém zájezdu do Prahy. Tuto cestu a všechny dojmy zajímavě popsal účastník štafety Vencl. Popis je v klubovním archivu.

V roce 1935 byl znovu opakován závod Místek – Palkovice - Chlebovice. Který měl u startu 41 závodníků. Vyhrál jej opět vítěz z ročníku 1934, Příhoda, před Jendřejkem z Unie a Suchanem z pražské Sparty. Závodu se zúčastnili také jezdci Šrámek a Schmidt z vídeňského Slovana, skončili však na podřadných místech. V rámci výstavy ve Frýdku byl uspořádán za účasti 30 závodníků závod "Napříč Bezručovým krajem", který se stal kořistí Junga z VS Praha. Závod z našich závodníků přinesl úspěch Špicarovi, který se umístil jako třetí.

Dobré práci odboru dostalo se také uznání Moravskoslezské župy ČUJV, kde předseda odboru R. Nowak byl zvolen místostarostou. Náčelník Vencl zvolen náhradníkem do výboru.

V roce 1936 zajela naše cyklistická štafeta do Čech ve složení Vencl, Špicar a Žižka. Zájezd byl opakován i v roce 1937 (Vencl, Ručka, Petrula). Byl opakován opět závod Místek - Chlebovice - Palkovice a vítězství dobyl po prvé ostravský závodník Jendřejek z KC Unie Mor. Ostrava, když jeho kol. Gebauer a další rival Čáp z Uher. Hradiště pro defekty závod museli vzdáti. Odbor uspořádal opět závod pekařských učňů a v rámci sportovní slavnosti klubu pak zdařilé závody na ploché dráze na stadionu.

Roky 1937 a 1938 byly vyvrcholením činnosti odboru. Jaro mělo opět svůj tradiční "Místecký okruh", v němž z 45 závodníků dobyl vítězství Javořík z SK Baťa Zlín, před Čápem z KC Pankrác-Nusle a Roubíčkem z SK Baťa. Vítěz předchozího ročníku Jendřejek zůstal až čtvrtý.

13. červen 1937 zůstane dlouho památným v historii frýdecké cyklistiky. Týž den byl jet velký závod v rámci silničních mistrovství bývalé republiky na trati Frýdek - Bruzovice – Dobrá - Nošovice - Lhoty - Raškovice - Skalice - St. Město - Frýdek, celkem 39 km. Tento okruh v mistrovském závodě musel býti projet 4kráte, tj. celkem 156 km. U startu sešel se výkvět české cyklistiky se všemi pražskými a ostatními cyklistickými esy. Těžká trať překvapila hlavně pražské závodníky, jichž celá řada byla pro defekty vyřazena. Během závodu vypadli slavisté Lošek, Vinický, Los, Szekuj, Kupka a jiní. Pro pád a zranění vyřaděn byl jeden z favoritů Jakl z Maraňonu Praha. Závod sám byl velkým úspěchem německých závodníků Achilles Žandava, kteří v pořadí Taschner, Laube, Storch, dobyli první tři místa. O devítinu vteřiny skončil 4. Rozvoda ze Slavie Praha. Následovali: Lachout (Sparta Praha), Krbec (Čelakovice), Čvančara (Sparta), Loos (VS Praha), Roubínek (Baťa), Gabanski, (Unie MO). Čas vítěze byl 4,23.37 hod. Kategorii organisovaných závodníků vyhrál starý nezmar Gabauer z KC Vpřed Vítkovice, nováčky Sovík z Olomouce a juniory Mojžíšek z Vítkovic. Byl to jeden z nejúspěšnějších cyklistických podniků.

V roce 1937 byly také uspořádány velké závody na ploché dráze, které měly dobrý sportovní i finanční úspěch. Jejich ještě zdařilejší reprisa byla v roce 1938. Zde setkáváme se již s výbornými cyklistickými závodnicemi sestrami Julií a Marií Šebestovými, které pak zdatnost a dobré jméno frýdecké cyklistiky často a dobře propagovaly na mnohých závodech. Dobrým výkonem upozorňuje na sebe závodník odboru Bujnošek a z dorostenců Fiala. Škoda, že odbor sestry Šebestovy i Bujnoška jen tak s lehkým srdcem ztratil.

Skvělá závodnice J. Šebestová.
Zdroj: Publikace 20 let Ostravsko-Valašského sportu.

Druhá nejlepší M. Šebestová.
Zdroj: Publikace 20 let Ostravsko-Valašského sportu.

V rámci jubilejních sportovních slavností v létě 1938 ukázal cyklistický odbor svou pohotovost v plném světle. Byl uspořádán závod hlídek na trati Frýdek - Sedliště - Bruzovice - Pazderná - Dobrá - Frýdek. 70 závodníků ve 3 kategoriích a 11 býv. vojen. hlídek vybojovalo napínavé boje. Vítězem byla hlídka LK B + B Mor. Ostrava Jendřejek - Ilichman, před jezdci SK Baťa (Dlabaja, Javořík) a ČVK Olomouc (Kocurek, Sovík). Odpoledne byla na hřišti provedena plošina, jejímž vítězem stal se Strnad z SK Zidenice. Z domácích závodníků dobyl krásného úspěchu Bujnošek vítězstvím v australské stíhací jízdě a sestry Šebestovy, které vyhrály závod žen. Jmenovaní naší závodníci opakovali své úspěchy pak brzy nato na závodech SK Bystřice p. Host. Koncem roku 1938 ztratil odbor předsedu Nowaka.

Z cyklistických plošin: nástup.
Zdroj: Publikace 20 let Ostravsko-Valašského sportu.

Cyklistický závod na ploché dráze: senioři.
Zdroj: Publikace 20 let Ostravsko-Valašského sportu.

V rušném roce 1939 omezila se činnost cyklistů na velmi malou míru. Rok 1940 přinesl opět naději na zlepšení činnosti, která měla však jediný světlý bod ve zdařilém uspořádání I. ročníku závodu, nazvaného "Slezský okruh", na trati Frýdek - Sedliště - Bruzovice - Pazderná - Dobrá - Frýdek. Vyhrál jej Bujnošek, býv. závodník  SK Ostravica, startující nyní za ostravské cyklisty.

Novým ziskem pro odbor bylo zjištění, že ve Frýdku a Místku stále ještě bylo by lze nalézti dobré závodníky. Byl objeven talent Fiala, který pak na závodech mimo Frýdek velmi dobře se vždy dovedl umístiti a jest nyní jediným representantem odboru, jehož činnost zůstává mnoho dlužna své dobré tradici z minulých let. Jsme však přesvědčeni, že jen na krátkou dobu a že opět cyklistický odbor obohatí klubovní činnost krásnými, sportovně hodnotnými podniky a pomůže propagovati krásný sport cyklistický a dobré jméno klubu doma i daleko za okruh obou našich měst.

Auto - moto - soutěž.
Zdroj: Publikace 20 let Ostravsko-Valašského sportu.

Použitá literatura:
20 let Ostravsko-Valašského sportu. Uspořádali B. Moravec a J. Cejkl s redakční radou. Hanácká knihtiskárna a. s. v Olomouci, 1942, 345 s.