Zdroj: Soukromá sbírka pana Václava Petera.
Z klubové kroniky:
S poselstvím k panu presidentovi odstartovali jsme o půl jedné odpoledne ze stadionu, kde se s námi rozloučil pan farář Winkler a náš předseda Nowak Rudolf, který nám předal vlajku a pronesl několik slov, po blahopřání za ústředí výboru p. Winklera vyjeli jsme vesele za mírné zimy a silného protivětru.
Hned za Místkem v Zelinkovicích přišla překážka pro velké závěje byli jsme nuceni kola nésti na ramenou a střídavě je táhnouti za sebou, tedy cestou z Místku až do Příbora. Odtamtud jen 5 km byl terén jen trochu způsobilý k jízdě, takže první úsek, který jsme měli vyměřen do Olomouce nás zklamal o 5 hodin zpoždění. Dojeli jsme o půl osmé do Lipníka, kde jsme přišli úplně přemrzlí. Jen tím, že tento úsek jsme jeli na kole 25 km. Zbytek, to je 35 km pěšky každý z nás přemýšlel, jaká bude cesta dále. Hlavně v Čes. Mor. Vysočině. Dohodli jsme se, že jednu noc půjdeme pěšky za každou cenu stůj co stůj, na pravý čas na hrad dorazit musíme.
Druhý den, 5. března vyjeli jsme v 8 hodin ráno za počasí teplého bez větru a hlavně velké překvapení bylo pro nás, že jsme měli silnice úplně letní, ani v polích nebylo viděti sníh. Tato pěkná silnice táhla se z Lipníka přes Olomouc, Mohelnici až do Mor. Třebové, tedy celkem 90 km, kdy jsme neopustili nohy od pedálů. Délku 90 km jsme ujeli za 4 hodiny. V poledne jsme projížděli Mor. Třebovou a blížili jsme se Čes. Mor. Vysočině. Přes Svitavy, kde už bylo spoustu sněhu, ale dalo se jeti, jen místami jsme byli nuceni zeslést. Příjezd na Čes. Mor. Vysočinu nebyl tak špatný, jak jsme se jej představovali. Velké závěje byly odstraněné, sem tam foukal studený vítr a několik aut bylo převráceno v příkopu, takže Čes. Mor. Vysočina byla pro nás tou nejlehčí prací, teď zjíždíme do Litomyšle - Vysoké Mýto a do Holic, kde jsme dorazili o 7 hodin večer, tedy druhý den jsme ujeli 200 km. Zbývá ještě 150 km do Prahy. První starosti byla obstarati noclehy a teplá jídla. Obrátili jsme se přímo na klub cyklistů v Holicích a náhodou v hostinci, kde mají své sídlo, zahajovali právě svou výborovou schůzi. Hezky nás přivítali, obstarali nám noclehy a jídla zdarma, za které jsme poděkovali a ihned si nás zapsali do své památní knihy, že jsme projížděli přes město Holice s poselstvím k panu presidentovi. Také nás žádali, abychom se vlastnoručně podepsali, což jsme ochotně rádi udělali. Na památku jsme od nich dostali fotočky z jejich výstavy, co dobyli jejich závodníci.
Třetí etapu vyjeli jsme z Holice o 8 hodin ranní za mrazu 20 stup. Jeli jsme přes Hradec Králové – Chlumec – do Poděbrad, kde jsme dorazili v pravé poledne, ihned jsme si vyzvedli na policejním úřadě jistý průkaz a nemeškali jsme dlouho a zbývajících 50 km do Prahy jsme jeli proti větru za mrazu 18 stupňů. Do Prahy jsme dorazili o 3 hodině odpoledne.
Prahou jsme museli jíti pro kluský terén pěšky, celkem 1 hodinu, takže o 4 hodin jsme procházeli bránou hradu, kde jsme byli přijati zástupem lidí – a pak jsme byli předvedení do kanceláře p. presidenta, kde nás přivítal pan Dr. Ledvina, kterému jsme předali vlajku a gratulaci s těmi slovy: Přeji jménem klubu S. K. Ostravica Frýdek-Místek, aby pan president se dožil 90 let. Pan Dr. Ledvina byl opravdu sám překvapen a třikráte opakoval, to je krásná vlajka, z toho bude míti pan president ohromnou radost. Potom nás nechal uvésti do přijímacích pokojů, kde jsme byli pohoštění a pak částečně provedení hradem. Mezitím telefonoval pan Dr. Ledvina do Lán k p. presidentovi, že přijela první štafeta sportovců z Frýdku-Místku, což prý bylo pro p. presidenta velikým potěšením a rovněž pro nás hrdostí, že jsme jako první štafeta z celé Republiky přijela první. Pak se nás ptal pan Dr. Ledvina hlavně zdáli jsme zdraví, jak jsme dojeli a.t.d. Na to nám dal 6 zelených na cestu vlakem domů, což nám hlavně zdůrazňoval, abychom nejeli zpět na kole, že počasí je špatné, a že se chystá počasí horší. Toho jsme uposlechli a v ten večer jsme opustili Prahu, kde jsme nasedali na vlak na Masarykovém nádraží.
Po cestě do Prahy jsme se drželi pohromadě, abychom dávali lidem pozornost, a také největší pozornost jsme pozorovali přes Olomouc, Hradec Králové, hlavně přes Poděbrady a Prahu. V cestě jsme nepřišli žádným nepříjemnostem, chovali jsme se jako sportovci slušně.
Tím by byla věc skončena a přál bych si, aby roku 1940, kdy dosáhne pan prezident 90 let, aby klub nebo odbor zaslal za každých podmínek opětně 3 člennou skupinu. Jsem si jist, že 3 členi, kteří budou schopní se najdou a odevzdají, jak jsme odevzdali my, krásnou trofejí.
Tím končím a přeji příštím poslům mnoho zdaru.
Vencl Jan
náčelník
Poznámka:
Tento text byl doslovně převzat z cyklistické klubovní kroniky SK Ostravica Frýdek-Místek. Tato kronika byla vedena od roku 1930 do roku 1944.
Z dobových novin a z klubové kroniky:
Předseda ústředí SKOFM p. Vinkler a předseda cyklistického odboru Nowak se loučí před odjezdem do Prahy s členy hlídky: Vencl - Kudělásek - Špicar.
Zdroj: Cyklistická klubovní kronika SK Ostravica Frýdek-Místek. Tato kronika byla vedena od roku 1930 do roku 1944.
Bratři: Vencl - Kudělásek - Špicar.
Zdroj: Cyklistická klubovní kronika SK Ostravica Frýdek-Místek. Tato kronika byla vedena od roku 1930 do roku 1944.
Bratři: Vencl - Kudělásek - Špicar.
Zdroj: Cyklistická klubovní kronika SK Ostravica Frýdek-Místek. Tato kronika byla vedena od roku 1930 do roku 1944.
Zdroj: Cyklistická klubovní kronika SK Ostravica Frýdek-Místek. Tato kronika byla vedena od roku 1930 do roku 1944.
Vystavená vlajka, která nesla nápis "Zářivému vzoru duševní i tělesné zdatnosti k 85. narozeninám.
Zdroj: Cyklistická klubovní kronika SK Ostravica Frýdek-Místek. Tato kronika byla vedena od roku 1930 do roku 1944.
KLUB ČESKÝCH VELOCIPEDISTŮ V HOLICÍCH V ČECHÁCH.
V HOLICÍCH dne 25. března 1935. S.K.O. cyklistický odbor, Frýdek-Místek.
Odpovídáme na Váš ct. lístek, že dne 10. t. m. a to: Dotyč. br., které jeli do Prahy, tak jsem dojeli v 19 hod.
a odjeli v 6 hod. příštího dne, dále co se týče jejich chování musíme jím dáti tu nejlepší pochvalu, neb se přátelsky bavili.
S přátelským pozdravem přeseda.
